Typ generativní gramatiky v ↗Chomského hierarchii gramatik; nazývá se také gramatika nekontextová, gramatika typu 2. Přepisovací pravidla b.g. jsou typu X → α, kde X je neterminální symbol a α je řetězec složený z terminálů a/nebo neterminálů, může být i prázdný; viz ↗terminál a neterminál v syntaktické struktuře. B.g. generují třídu ↗bezkontextových jazyků, dokážou tedy generovat i všechny ↗regulární jazyky (konečněstavové jazyky), ale jsou slabší než ↗kontextové gramatiky. Mezi automaty odpovídá b.g. pojem zásobníkového automatu. Hlavní vlastností b.g. je možnost generovat struktury s neomezeným sebezapouštěním (angl. self‑embedding), což slabší gramatiky typu 3 (↗regulární gramatiky) neumějí. Sebezapouštění (self-embedding) nastává tehdy, když se při derivaci v b.g. vygeneruje z nějakého neterminálního symbolu týž neterminál obklopený z obou stran neprázdnými řetězci α a β, schematicky X ==>* αXβ. Jelikož struktury s neomezeným sebezapouštěním jsou charakteristickou vlastností mnoha přirozených jaz. (např. zapouštění vedlejších vztažných vět do sebe v řadě jazyků), jsou b.g. nejvhodnějším typem gramatik k zachycení složitějších syntaktických struktur přirozených jaz.; popis syntaxe přirozených jazyků má v mnoha gramatických formalismech tzv. bezkontextovou kostru (context‑free backbone). Ač pravidla b.g. mají obecně jednoduchou podobu, matematická teorie b.g. je velmi netriviální. Podobu pravidel lze standardizovat/normalizovat dvěma hlavními způsoby: ↗normální formou Chomského a ↗normální formou Greibachové, přičemž druhá z těchto forem se využívá zvl. pro ↗parsing. B.g. (generativní formální gramatika typu 2) modeluje syntaktickou strukturu jaz. tím, že ke každému generovanému řetězci (větě) přiřazuje hierarchickou strukturu v podobě tzv. frázového ukazatele (↗bezprostředněsložkového stromu). Její pravidla vyjadřují hierarchickou strukturu generovaných vět (řetězců) a jejich rozklad na tzv. bezprostřední složky (immediate constituents, IC) n. fráze (elementy na pravé straně pravidla jsou bezprostředními složkami strany levé); viz ↗složka, ↗dominace. Bezprostřední složky ve frázovém ukazateli zachycují především těsnost, s jakou se k sobě jednotlivá slova ve větě váží. Přestože b.g. je vhodná pro modelování velkého množství syntaktických struktur v přirozených jazycích, pro úplný popis syntaxe přirozených jaz. však nestačí: problémy působí nezapouštějící struktury typu a₁, a₂, …, a_n a b₁, b₂, …, b_n (n ≥ 0), kde prvky a_i a b_i jsou spolu v syntaktickém vztahu (takové struktury dokážou modelovat ↗kontextové gramatiky), a struktury s nesouvislými/nespojitými složkami (srov. ↗složka), v nichž se mezi členy složky nachází – z hlediska slovosledu – element, který do ní nepatří.